Noc
Až budu sám
přikryju se hlínou
prastarý prám
co hostina vod
odpluje kal
s bolestí a špínou
nezanechal
daleko brod
Až budu sám
oči mi pak ztěžknou
o vlnolam
se roztříští loď
budu mít v nich
melodii tesknou
ale neprosil bych
bys řekla mi pojď
Jsme každý sám, sám, sám…
Až budu sám
až noci neustanou
neposnídám
tvých něžných slov
nechci už zpět
až projdu ven branou
pod tíhou let
na poslední lov
Jsme každý sám, sám, sám…
Až budu sám
až pevnosti se zhroutí
až budu sám
kde něžný tvůj hlas
neuslyším
modlitby vydechnouti
nezavrší
se všechen náš čas